Eirlys Kirsi Polaris

"Láska potřebuje mrazu, nenávisti, zrady - aby jich mohla překonat a vyrůst. Roste jejich odporem... Strhuje k sobě všechno, co bylo vysláno proti ní. Vzplane a hoří i na ledě."

Meno: Eirlys Kirsi

Priezvisko: Polaris

vek: 19

Druh mágie: Pro bratra Eirlys nebylo žádné překvapení, když se u ní projevila magie ledu, kterou vládl on sám, a i jejich rodiče. Ona sama za jeho pomoci zjišťovala, čeho všeho je schopná a zalíbilo se jí to. Ano, ze začátku toho měla ke své magii jakýsi odpor, protože třeba nedokázala takové hezké věci jako vodní či další, na něž mohla narazit, což se během jejího dospívání samozřejmě změnilo a umí si lehce poradit ovládnout led. Bratr dal Eir menší výcvik magie, který zažil jako voják a on chtěl, aby se jeho sestra dokázala bránit. Někdy se Maxiam obával, čeho je na první pohled nevinná Kirsi schopná za kouzla, ovšem ona věděla, že boj pro ni nikdy nebude a ani nebyl.

Provincia: Narodila se v provincii Glacies, i když si už tento fakt nepamatuje aktuálně žije v překrásné provincii Aqua u jednoho z mnoha jezera. Eirlys je spokojená, tam kde žije, avšak jako malá se toužila na vlastní pěst podívat na území plného ledu, což jí časem zcela přešlo a opustilo. Už si na své okolí zvykla a rozhodně by nic neměnila. Má zde už nějaké zázemí, tudíž na co ho zahazovat kvůli nějakému stěhování? Navíc by musela opustit lidi, jenž jí rozumí a jaký rozumně smýšlející čaroděj by to udělal? V Kirskině provincii jí drží tedy jen vztah k rodině a zázemí.

Charakteristika:  Už pár let o sobě tvrdí, že je Ledová královna. Nikoho si k tělu moc nepouští kvůli určitým čarodějům, kteří jí ublížili. Je už ostražitá a radši bude chladná, než aby věřila někomu, kdo Eirlys může zradit během chvíle. Led jí někdy byl opravdu milejší jak nějaký lidský kontakt, ale přesto pokud se s ní někdo spřátelil a vytvořil pouto, ona do toho vztahu byla schopná dát vše. Má velké srdce, což nerada dává najevo, avšak její přátelé a rodina by jí popsali jako člověka, který vyslechne a řekne svůj názor na věc bez toho, aby zapochybovala. Má svůj pohled na svět a málo čarodějů jí pomohlo trochu pozměnit k lepšímu, protože pořád nedokáže zapomenout na lidi z její minulosti. Má radši, když se mluví na rovinu a věci se řeší hned. Zdali Eir ví, že jí nějací lidé nemají rádi, nebojí se toho a nahodí povýšený výraz a jde za svým dál. Neřeší čaroděje, jenž jí za to nestojí. Je sebevědomá, ale pořád se radši drží dál. Nemá ráda velké skupiny lidí. Radši malá skupinka, kde se cítí dobře a může být ta hlava. Velmi ráda se baví a směje. Jednoduše by se dalo říct, že je holka do každé nepohody i pohody, pokud jste na její straně a nejdete proti ní, neboť ona umí být zlá a pomstychtivá, i když teta jí vychovala k mírumilovné stránce. Nikdy Kirsi neuvidíte, že by projevovala emoce vzteku nebo agrese. To se spíš bojte její chladnosti, která dokáže ublížit víc.

záujmy: Jednoznačně žije a dýchá pro své přátelé, kterých možná má jen pár, avšak zabírají Kirsi většinu volného času v jejím životě, protože pokud se ona s někým spřátelí, dává do toho všechno a cenní si každého takového vztahu. Miluje procházky a radši je rozhodně venku než doma. Třeba si jen někde posedět a odpočívat. Sledovat to všechno kolem a jen si prostě užít zaslouženého klidu právě v doprovodu třech nejbližších přátel, kteří ji znají i jinak než jako Ledovou královnu. Sem tam si přečte dobrou knihu a něco namaluje. Takové ty typické aktivity pro nějak extra nevýraznou dívku. Možná by ještě dokázala zahrát něco jednoduchého na housle. Od takový osmi let se věnuje i tanci, akorát si musela dát v sedmnácti dvojroční pauzu kvůli zlomené noze, ovšem nyní se snaží zase rozpohybovat a vrátit se k němu.

História: Kdysi někde v malebné krajině se nacházela šťastná tříčlenná rodinka ledových čarodějů. Nic jim v životě nechybělo. Měli jeden druhého a ostatní jim už bylo jedno. Pouze mamka, taťka a povedený desetiletý synáček, který byl možná introvertní, ovšem na svojí magii až příliš nadaný. Jenže někdy se ty chyby stávají a taky se jedna taková malá stala, protože většinou tichá blondýnka musela oznámit svému tmavovlasému manželovi zprávu o tom, že čekají další dítě, což oba dva rozhodně zaskočilo, jelikož neměli v plánu další dítě. Bohatě jim vystačil Maxiam, do něhož dávali všechny úspory, aby z něj jednoho dne byl úspěšný muž. Další dítě znamenalo více výdajů. Ne že by byli chudí, ale zase ne úplně bohatí. Občas si mohli polepšit a někdy měli sotva na chleba. Vše se točilo kolem obchodu s ledovými sochami, které tvořil otec rodiny, protože umění bylo jednoduše jeho druhé jméno. Každopádně nechtěli s dalším dítětem omezit Maxiama ve výcviku a ovládání jeho magie. Platili mu nejlepší trenéry, jenž si mohli dovolit. Měli z něj radost, zatímco on sám se začínal radovat z toho, že bude mít sourozence, kterého bude on sám moci učit. Ze začátku ale nebyl nadšený ze sourozence. To až postupně se u něj projevilo ono nadšení. Každopádně za devět měsíců konečně na svět přišla dívenka jako vycházející sluníčko v odrazu studeného rampouchu. Byla tak moc podobná matce, avšak oči neměla po nikom z rodiny. Otec měl oči barvy kaštanu, matka zase zelené jako listí stromů na jaře a bratr je měl podobné na oba dva rodiče. To až malá Eirlys měla oči podobné ledu. Z toho vyšlo jen špatné, neboť z genetiky otce neměla ani špetku, která by šla na jejím vzhledu vidět, a proto pojal podezření, že ho manželka podvedla a tehdy dvouletá Kirsi a dvanáctiletý Maxiam museli vidět, jak jejich otec ruinuje jejich matku, která ale byla příliš neústupná a chladná, aby si tohle chování nechala líbit. Jednoduší cíl byla modrooká princezna, jež od svého otce schytala pěknou bídu tím, že se o ní nestaral, tudíž jí nechával na krku bráškovi anebo matce. On o ní nejevil žádný zájem. Byla to poměrně zamotaná rodina, avšak to nebyl ještě konec. Manžel se svojí manželkou zůstával jen kvůli prvorozenému synovi a též pověsti. Neměl tušení, jak moc to jeho ženu vnitřně ničí, i když se zdála být vyrovnaná, jednoho dne už nezvládala ani manželův alkoholismus a ke všemu to završil tím, že si našel milenku. Měsíc před třetími narozeninami jejich dcery spáchala sebevraždu. Tehdy to byl smutný den pro všechny, kdo obvykle elegantní a tichou Alistaru znali, a ještě smutnější se stal, jakmile téhož dne našel svoji manželku Blais oběšenou. V ten moment se ozvalo jeho svědomí a láska k jeho milované. Najednou děti pro něj byly nejmenší starostí. Udělal ze sebe největšího zbabělce a před svými děti při tom, jak jim oznamoval tu novinu nebo spíš především Maxiamovi, následoval Ali. Zabil se před vlastními dětmi. Po tom všem zbyli jen oni dva. Poznamenaný Max s maličkou a nevinnou Eirlys v náruči. Všechno se odehrálo příliš rychle na to, aby to byla pravda, akorát ona to vážně byla skutečnost, a ještě nedospělí chlapec viděl jedinou naději v jediné příbuzné žijící v jiné provincii. Tohle v z něho vychovalo muže a vojáka, kterým měl jednou být. Vydal se na dlouhou cestu a za pomoci dobrých čarodějů na místo i dorazil společně s tříletou holčičkou, jež už svět vnímala a ráda si hrála. Po cestě jí učil, jak ovládat svojí magii a kupodivu měla na to talent, i když to pro ni byla spíš hra. Jen přeci to bylo ještě dítko. V provincii Aqua našli jejich tetu, která se jich bez meškání ujala a postarala se o ně. Řekněme, že ona zrovna chudá nebyla.

Blondýnka měla poměrně hektické dětství v provincii plné vody a nikdo jí nikdy neřekl, co se stalo s jejími rodiči. Štvalo jí to, ale věděla, že k tomu musí mít její teta a bratr nějaký důvod. Může být ráda jen za dar krásné nevědomosti. Co by s ní asi uděl fakt, kdyby věděla, že byla důvod smrti obou rodičů? To už nikdo nezjistí, naštěstí. Tetička obou dvou dala výchovu a trénink potřebný k životu, avšak Maxiam stejně v určitém věku odešel hledat svoje poslání jako voják, takže Kirsi zůstala s mile vyhlížející ledovou příbuznou. Zde už to pro náš příběh začíná být zajímavé, protože modroočka dosahuje osmého věku života a bratr je bůhvíkde. Už teta na ní začíná vidět, že je lehce odlišná od ostatních ledových. Kirsi moc nebavilo být mimo společnost, i když jí nevyhledávala, nechtěla být mimo. Hledala si kamarády, ale nikdy to moc nedopadlo. Ono pořád měla povahu ledových a nějak nestíhala tempo ostatních. Též se začala věnovat tanci a ukázalo se, že má zlaté ručičky po tátovi, což netušila. Eirlys byla zvláštní, byla svá, a právě to asi někteří nebrali úplně dobře, přičemž to se projevovalo až od patnáctého věku života. Do té doba žila jednoduchý a spořádaný život. Navštěvovala školu, kde jí to šlo, i když sem tam něco provedla. Většinu času byla klidná a snažila se najít místo, kam by zapadala. A pak to přišlo. První rozbroje mezi ní a kluky, protože tam měla většinu přátel, a to některé dívky nedokázali přenést přes srdce a jedna jí omylem postřelila šípem do nohy. Přežila to bez nějakých následků. Možná sem tam jí zabolí jizva, ale jinak opravdu nic. Dál se o ní začalo říkat, že je lehká děva a dá každému klukovi, co si řekne. Absurdní, když doposud nezažila lásku, i přes jednoho zájemce, který svoje city projevoval poměrně zajímavě. Před lidmi k ní byl zlý a nepřátelský, ale v dopisech Kirsi psal o jeho citech k ní. Nevěděla, jestli se smát zoufalstvím nebo pobavením. Ponižoval jí a roznášel o ní drby, a pak na ní pokaždé vybalil tohle. Hodně lidí jí v životě ublížilo, ale ona to nějak vstřebala a nedává stejně jako její matka na sobě znát nějaké pochybnosti. Nikdy by neřekla, že jí tohle chování ostatních ničilo a bolelo. Na to je příliš hrdá. Tetu měla opravdu ráda, ale byla štěstím bez sebe, když jí v osmnácti nabídl bratr možnost bydlet s ním a jeho přítelkyní, která má u sebe v péči mladšího bratra.

Aktuálně žijí v jednom takovém domečku v poklidné harmonii. Kirsi se začalo znova dařit a našla si tři nejbližší kamarády, s nimiž tráví hodně času a taky se stará o domácího mazlíčka Armiho jinak zvaného mladšího bratra bratrovi přítelkyně. Našla si práci a je spokojená se svým klidem, který narušila selekce, jelikož Fuisa, přítelkyně Maxiama, jí pořád pobízela, ať se přihlásí, že tím nic neztratí. Každý den jí do toho tlačila, a to stejné její bratr a kamarádi skládající z dvou dívek a jednoho klučiny. Už to Eirlys tak moc nebavilo, že se sebrala a šla se přihlásit. Poté toho všichni už nechali a ona měla klid v rámci možností. Byla poměrně na jehlách z toho, jestli neudělala chybu a nenechala se donutit k tomu zažít nějaké zklamání, jelikož byla přátelská, ale lásky se bála. Stačil jí Davide a jeho zajímavý způsob projevu citů a takový podobný už vážně nestála. To radši bude do smrti sama obklopená rybami. Nikdy se ničeho moc nebála, ovšem tohle je něco, co jí míchalo myšlenky a nahánělo husí kůži.

Zaujímavosti:

- Nikde se tím nechlubí a nerozkřikuje to do světa, ale už nějak pár let tuší, že její orientace není tak jednosměrná jako je tomu třeba u jejího bratra. Sem tam se otočí i za nějakou dívkou a usměje se na ní, což dělá opravdu zřídka. Takže o Eirlysině bisexualitě ví jen rodina a ani přátelům se nějak s tímto nevnucuje.

- Na sladké jí nezlákáte, jenže jakmile jí nabídnete něco slaného, může vám utrhat ruce.

- Díky některým povahovým rysům Kirsi říkají Ledová královna, přičemž ona sama se občas tak nazve, i přesto jak velké a starostlivé srdce jí buší v hrudi.

- Žije v domácnosti, kde se nachází jeden vodní (mladší bratr bratrovi přítelkyně), jedna zemní (bratrova přítelkyně), dva ledový (ona a její bratr), tudíž má někdy doma divočinu.

Práca: V provincii, v níž Eir žije její magie není zrovna nejběžnější, když se tu nacházejí především zástupy vodních, ale nějakou si jen přeci našla, i když to není pro ni něco, co chtěla dělat, práce je práce a peníze jsou třeba. Pracuje v oboru rybolov, přičemž samozřejmě za pomoci své magie udržuje ulovené ryby čerstvé a hezky v chladu. Též je to pro ni výhoda, jelikož se nemusí moc setkávat s lidmi, protože si myslí, že je lepší se s nimi nevídat. Jinak si občas sem tam přivydělává jako knihovnice nebo spíš taková ani ne jako uklízečka, ale vedlejší výpomoc. Prostě sem tam utře prach a vypůjčí nějakou knihu.

Fc: Saoirse Ronan